Sklizeň v lednu?

Krajina i zahrada jsou u nás už týden a půl zasněžené, ale začátkem roku bylo nevídaně teplo a tak se sklízelo jedna radost.

Pravda je, že takovou zimní sklizní určitě nenasytíte strávníky. Pokud ale použijete uskladněnou a v létě zpracovanou zeleninu a doplníte ji zimními lahůdkami ze zahrady, dodáte svému tělu čerstvé vitamíny, kopec minerálů a svým chuťovým buňkám ozvláštnění méně pestré zimní skladby stravy (pokud se soustředíte hlavně na lokální potraviny 🙂 A to nemluvím o energii jídla, která z toho čerstvě utrženého, je vždy větší než z nějakou dobu uskladněné mrkve, zavařeného leča nebo sušených rajčat.

 

Jitrocel v lednu

Co se týče zeleniny, tak na tu je třeba myslet už na jaře a v létě, aby stihla do zimy vyrůst, ale když zrovna sníh není, dají se sklízet i divoké bylinky!

Pampelišky pod listím jsou jako pod peřinkou

 

A co jsme lahodného začátkem ledna sklízeli s dětmi na zahradě my? Kadeřávek, růžičkovou kapustu, polníček a dokonce tři malé růžičky brokolice (měly v průměru asi 4 cm) a taky ptačinec, svízel, jahodníkové listy, pampelišky, divokou pažitku, našli jsme i bršlici, malinké kopřivy a plicníkové listy. Půda je rozmrzlá, mohla jsem vykopnout ještě nějaké topinambury,ale ty je nejlépe rychle sníst a já věděla, že je zrovna nespotřebujeme, tak příště.

A první lednovou sobotu jsme si pro změnu z procházky slunečné a s venkovní teplotou skoro jarní přinesli svízel, spoustu pampelišek, kopřivy, bršlici, malé lístky orseje jarního (ty jsou jedlé do doby, než rozkvetou první zářivě žluté květy), ptačinec. Babička vykopla kořen křenu, kořen pampelišky na pražení i kořen kostivalu (pozor, ten ne na jídlo!)

Teď pod sněhovou pokrývkou se nám po divokých bylinkách moc pátrat nechce, raději si sníh s dětmi užíváme. Přesto sklízíme stále kadeřávek a růžičkovou kapustu. V záhonu zůstal ještě taky poslední pórek a kedluben gigant. V našem případě je gigant velikosti klasické kedlubny a pórek velikosti dost malé. Giganty a pórky potřebují opravdu hodně živin a vody a je to má velká výzva, vypěstovat je konečně v pořádné velikosti, ty největší mi totiž vždy již v ranném stádiu sklidí hryzec.

Doma pak „sklízíme“ klíčky munga a chystáme se vyset várku řeřichy, hrášku a pohanky na zelené výhonky. I bez zahrady se dá sklízet, zima nezima.

A až zase nebude sníh (ale já se tam nahoru přimlouvám, aby ještě nějaký týden vydržel) tak se vydejte na prosluněné louky, jižní svahy v lesících a slunné okraje kolem méně frekventovaných cest v přírodě a určitě najdete něco dobrého zeleného pro zimní oživení talíře.

Zelené divoké bylinky pak můžete nasekat na jemno a posypat s nimi jakékoliv jídlo místo petrželky, přidat je do salátu nebo si je rozmixovat s jablkem, hruškou nebo banánem na lahodné pití či zelenou přesnídávku.

Edit. 25.1. 2018 Sníh už teď pomalu taje, ale za sebe bych si přála ještě pár zasněžených a mrazivých týdnů. A jaro až potom, prosím, ne naopak!

 

Autor

helenabrtnicka

Publikováno

24.1.2018

Komentáře

2

Share This Story, Choose Your Platform!

Leave A Comment

Your Name:
Website:
E-mail:
Message:

:

Nádherný článek, krásná inspirace! Mohu se zeptat, jestli si vzpomenete, kdy jste sázela tu brokolici, aby byla takto na zimu? To mne hodně zaujalo.

:

Krásný den, Jitko, moc děkuji. Brokolici jsem sázela tuším koncem června byla malinká. Pak jsme sklízeli tuším v říjnu menší brokolici a já ji pak na záhoně nechávám, ona ještě obrazí. Letos se mi podařila sehnat semínka Nine Star Perennial brokolice, která je bílá (jako květák) a když se nepustí do květu a důsledně se sklízejí všechna květenství, může být až pětiletá, tak jsem zvědavá. Také budu sázet v červnu a první sklizeň by měla být až za rok, na jaře. Určitě dám vědět, jak to dopadlo :-).