Už poměrně dlouhou dobu si říkám,. že bych se ráda vrátila ke sdílení skrze stránky blogu. Přemýšlím, co mi v tom vlastně tak dlouho bránilo, protože třeba tento článek a slova níže jsem psala před rokem, ale nikdy je nezveřejnila:

„Ráda bych psala a sdílela pravidelněji, ale nekladu teď na sebe žádný velký tlak, po téměř dvouleté pauze v online světě, cítím, že teď potřebuji větší laskavost a jemnost k sobě.

Navíc nejmenší skřítek je aktuálně v procesu zvykání na lesní školku a i tak to bude zatím pouze pár hodin týdně. A s ním na klíně a neustálým brebentěním a otázkami kladenými mých směrem není moje hlava schopna dostat myšlenku do kloudných slov, natož vět a už vůbec ne ji přenést ještě k prstům na klávesnici.

A tak všechny myšlenky a slova, které bych bývala byla ráda během té dvouleté pauzy sdílela, zůstaly viset někde v éteru lesních a lučních toulek a tiché zahradní práce, tam přicházely a tam také tiše odpluly. „

Z letošní sklizně mám jen krátká videa, a fotky ne (jak je toto možný! anebo kam jsem si je schovala?), tak s vámi sdílím alespoň ta.

Možná to byl perfekcionismus, možná nějaké obavy, co já vím. Ale dávám si takový malý závazek, že nyní budou písmenka i obrázky přibývat sem. Ostatně, těch rozepsaných článků mám „na skladě“ několik. Proč? Proč…vážně netuším. Ale jdu to změnit. Už žádné psaní do šuplíku. 

Příspěvky tak budou nyní možná kratší, možná se občas i vrátím k převážně obrazovému sdílení fotografií zahrady, rostlin, krajiny, tvorby šperkařské. Ráda bych ale pro sebe i pro vás dodržela pravidelnost.

Léto bylo pro mne krásné a díky převážně slunnému a teplému září i začátku října i dlouhé, ale moje tělo, duše i mysl volají teď už intenzivně po podzimu a uvnitřnění, zachumlání. Před pár dny se ochladilo, ráno už nevybíháme s dětmi naboso, v pyžamu nebo kraťasech a tričku nebo letních šatech, ale chce to teplé ponožky, botky a alespoň svetr.

Musím přiznat že si to moc užívám, i když na zahradě je práce ještě dost a tak doufám i v trochu sluníčka a tepla, které umožní práci dokončit v  komfortu. A stejně tak si konečně začínám užívat dýňových darů a jejich chuti, uzemňující, nasládlé, sytící.

Naši oblíbení pěstitelé dýní, už vloni dýně bohužel neměli, přišli o pronajímané pole.  Letos už jsem na to byla připravená a tak nám byla dopřána pěkná úroda dýni vysetých i ze samovýsevu. Pěstujeme jako každý rok Sweet Meat Oregon Homestead dýně a potom směs máslových dýní, jednou z nich možná bude (doufám) naše lokální krajová odrůda, spíš asi takový grex. Letos díky kompostu a hromadě slepičí podestýlky vyrostly samy od sebe i krásné dýně hokkaido, jedna dýně určená k vyřezávání a třeba taky cuketopatizon.

No milé děti, končí období kdy „naše máma dává cuketu do všeho“ a začíná období, kdy „naše máma dává dýni do všeho“.

Protože i sklizeň jablíček je letos v okolí hojná, užíváme si štrůdly. Mám moc ráda jogurtové těsto, které dělá moje babička, chutná nám i listové těsto, které kupujeme od místních farmářů – s máslem z mléka od jejich kraviček.

Při jednom ze svých experimentálních záchvatů ve stylu „máma dává dýni do všeho“ jsem si vytvořila recept na štrůdlové křehké těsto dýňové, už jsem ho sdílela kdysi ve facebookové skupině a ráda bych se o něj podělila i tady na svých stránkách. Protože kde jinde a tady se to dá, narozdíl od sítí facebooku a instragramu mnohem lépe dohledat.

A teď už se společně můžeme pustit do štrůdlu.

Dýňové štrůdlové těsto

Na dýňové štrůdlové těsto budeme potřebovat

350-400g mouky (záleží na savosti, já používám celozrnnou špaldovou mouku čerstvě mletou, lze ji určitě kombinovat i s bílou nebo vyzkoušet bezlepkové mouky, mouky z luštěnin apod.)

220g dýňového pyré z pečené! dýně (má méně vody)

110g olivového oleje, ghí nebo másla

Vše smícháme a vypracujeme hladké těsto, se kterým se dobře pracuje. Necháme alespoň půl hodiny odležet.

Těsto je od dýně nasládlé a můžeme použít na štrůdly a záviny, slané koláče nebo třeba na martinské rohlíčky. Fotku ani video nemám, všechno se to nějak hned sní. Třeba časem přidám? :-).

Osobně mám ale ještě raději vylepšenou verzi, ve které používám fermentované dýňové pyré, případně nechám nafermentovat i celé těsto. Těsto pak je mírně nakyslé, stravitelnější a mně osobně chutná mnohem víc.

Fermentované dýňové pyré 

Dýňové pyré z upečené dýně smícháme se lžičkou jogurtu (lze použít i rostlinný, případně kvásek, rejuvelac – fermentovaný nápoj z naklíčeného obilí, dále záleží už jen na vás nakolik si chcete hrát a experimentovat) a necháme v teple na lince zakryté cca 12 hodin kvasit. Dýňové pyré ztratí svou sladkost a stane se nakyslým a dle mého názoru to výsledné chuti těsta moc prospívá.

Dále použijeme do těsta stejně jako ve výše uvedeném receptu, když necháme těsto ještě 12 hodin/ přes noc pracovat dojde i k fermentaci mouky a těsto se stane lépe stravitelným.

Napište mi potom do komentářů, kterou variantu jste vyzkoušeli a jak vám chutnala! Něco vám nešlo, potřebujete podrobnější návod nebo video? Napište mi taky :-). 

Nechcete přijít o další článek na blogu a novinky a sdílení ze zahrady, šperkařské dílny i zahradní a divoké kuchyně?

Informace o živých akcích, rozkvetlých šperkařských novinkách, článcích na blogu, zkrátka o všem, co v mém zahradním království zrovna pučí, roste a kvete.
Jestli vás tedy moje sdílení baví, můžete mi níže zanechat svůj email ♡. (Teď to zdá se nefunguje, ale věřím, že brzy bude).